Mám pro vás tip na velmi hezký výlet v CHKO Labské Pískovce u Děčína. Už jsem tu sice byla, ale tentokrát jsem si s kamarádkami naplánovala delší pěší okruh na celý den. A zároveň jsme vyrazily i na nová místa.

Okruh vypadal následovně: parkoviště u Tiských stěn – Ostrov – vyhlídka Grenzplatte v německé části – Děčínský Sněžník – Tiské stěny. A tady je odkaz přímo na celou trasu na mapy.cz, můžete si jí tak uložit do svých map. Celý okruh měří asi 21 km.

Odkaz na stažení mapy: https://mapy.cz/s/duloremato

Okruh můžete začít na jakémkoli parkovišti po trase, možnosti máte následující:
– parkoviště uprostřed Tisé (placené)
– parkoviště přímo u vchodu do Tiských stěn u Turistické chaty (zdarma)
– parkoviště níže pod vchodem do Tiských stěn (v zatáčce směrem nahoru) (zdarma)
– parkoviště pod Děčínským Sněžníkem (placené)
– parkoviště u turistického přístřešku hned na začátku lesa u silnice mezi Děčínským Sněžníkem a Tisou (zdarma)
– parkoviště v lese podél silnice mezi Děčínským Sněžníkem a Tisou (zdarma)

Bála jsem se, že když přijedeme v sobotu k Tiským stěnám kolem 10. hodiny, že už to bude hodně pozdě a nikde nezaparkujeme. Ale to spodní parkoviště u Tiských stěn bylo prázdné, takže pohoda. Později se to už začalo plnit. Zaparkovaly jsme tady kvůli tomu, že Tiské stěny jsme si procházely až úplně jako poslední při západu slunce a byla to nejlepší volba. Potkaly jsme asi 6 lidí!

Od parkoviště se jde po zelené turistické cestě směrem na Ostrov. Cestou potkáte odbočku, kde můžete zajít více mezi skalní útvary. Najdete tam také památník horolezcům. Je to tam vážně nádherné a zase tam bylo jen pár lidí.

Ostrov jsme jen prošly a vydaly se směrem k hranicím s Německem, podél kterých vede zelená a pak žlutá turistická trasa na nádhernou skalní vyhlídku, ze které uvidíte celý Ostrov jako na dlani. Potkaly jsme tam hodně německých turistů a co se mi líbilo, tak jedna parta postarších Němců si tam dělala piknik a vařili si oběd na vařiči, bylo to skvělý 🙂

Zpátky do Ostrova jsme šly jinou cestou, dá se sejít dolů i po šrafované cestičce, která je na mapě vidět, ale nechtěly jsme to s pejskem riskovat a být jak čuňátka, tak jsme to radši obešly dolů po žluté a pak se napojily na cyklotrasu do Ostrova.

V Ostrově jsme se stavily na oběd v hotelu Ostrov, překvapilo nás, že i kolem půl druhé tam bylo narváno, většinou německými turisty. Jídlo bylo sice dražší, ale zato výborné. Ještě aby ne, restaurace se nachází na Gastromapě Lukáše Hejlíka. (Cestou dál jsme ještě u kempu potkaly foodtruck, bohužel menu jsem s mým zrakem nepřečetla, ale je hned u silnice, takže ho neminete a určitě budou mít taky nějaký dobrý věci :-))

Z Ostrova se jde ze začátku mezi skalními utváry a pak dál už krásným březovo/smrkovým lesem. A je to vážně nádhera!

Na Děčínském Sněžníku už byla větší koncentrace turistů, ale i tak se to tam hezky rozuteklo po celém vršku. Na Sněžníku je to prostě jako v pohádce. Pokroucené břízy rostoucí z borůvčí, nádherné výhledy ze skal směrem do Děčína a z druhé strany zase směrem Saské Švýcarsko.

Z Děčínského Sněžníku máte dvě možnosti, jak se vrátit zpátky k Tiským stěnám. My jsme šly přímo rovně za nosem po silnici, což nám přišlo sice nekonečné, ale i tak zvládnutelné. Pak můžete jít menší oklikou a rovnoběžně se silnicí lesem po cyklistické trase z Přední Vsi.

Už bylo skoro 19 hodin, když jsme vcházely do Tiských stěn. Prošly jsme pouze „velký okruh“, na malý už jsme neměly tolik času. A nahoře na zelené trase na skalách jsme si udělaly piknik a užívaly si výhledy. Bylo to prostě skvělý, bez lidí, za poměrně hezkého počasí, co víc si přát.

Do Tiských stěn se platí vstupné 30 Kč, navečer je už budka zavřená.
Tiské stěny jsou rozděleny do dvou prohlídkových okruhů: okruh Malé Tiské stěny měří cca 677 m, okruh Velké Tiské stěny 2,3 km.

I když třeba pro vás nebude celá trasa dosažitelná, můžete si jí rozdělit na dvě části a pod Děčínský Sněžník popojet autem, ušetříte tím několik kilometrů a pokud bude místo na parkovišti, tak to nebude problém.

Jinak tuhle trasu zvládnou i pejskové, ve skalách se chodí po kamenech a písku, na jednom místě byly kovové schody, ale i ty ten náš zvládnul.

Přidávám i pár fotek z výletu z loňského roku, kdy jsme procházely i “malý okruh” Tiských stěn.