Konečně jsme tady! Na Bahamách! Kdo by to byl řekl, že se někdy podíváme na Bahamy!

DCIM101GOPROGOPR1368.

Brzy ráno jsme zakotvili u ostrova CocoCay. Ten je soukromý a vlastní ho plavební společnost Royal Caribbean Int., se kterou jsme pluli. Původní název ostrova je Little Stirrup Cay, ale RC si ho přejmenovali na CocoCay. Podle Wikipedie je ostrov asi 1 km dlouhý a přibližně 180 m široký. Takže opravdu malinký.

cococay

Červeně jsou vyznačené pláže s lehátky. Žlutě místa, kde najdete osamocené malé pláže. Středem ostrova vede písečná cesta a rovnoběžné s ní také „nature trail“. Na konci ostrova vlevo se nachází vyhlídková terasa. 

Na ostrově můžete dělat spoustu věcí. Šnorchlovat, půjčit si kajak, zkusit windsurfing, nebo se koupat s rejnoky. Společnost nabízí spoustu aktivit. Všechny jsou ale placené a přišly nám dost drahé, takže jsme je nevyzkoušeli.

Lodě, které zajišťovali dopravu na ostrov, jezdili od 8.30 hodin ráno až do odpoledne. Poslední loď z ostrova na loď jela v 16.15 hodin. Na ostrov jste tedy mohli odjet kdykoli se vám chtělo, lodě jezdili v intervalu 15 minut. 

My jsme vyrazili hned první lodí v 8.30, protože jsme si chtěli užít ostrova bez lidí, nemít je na fotkách a prostě si jít sami po pláži a užívat si to! A taky se nám to povedlo. Na loď se vešlo snad víc jak 100 lidí, přesto jich většina zůstala hned na kraji na lehátkách. To ale není náš styl, takže jsme se vydali podél pláže dále od lehátek a stánků.

DCIM101GOPROGOPR1535.

DSC_0332

DSC_0330

DSC_0335

DSC_0348_Snapseed

DSC_0356

Pak jsme se napojili na „nature trail“, cestu vnitřní částí ostrova, která vede z jednoho konce na druhý. Z ní vedou různě odbočky na minipláže, kde si přijdete jako v ráji.

DSC_0368

DCIM101GOPROGOPR1372.

My jsme nejdříve chtěli dojít na konec, kde se nachází vyhlídková terasa.

DCIM101GOPROGOPR1402.
Také jsme zde objevili krásné zátiší slunečníku s lavičkou, odkud jsme mohli vidět kotvící loď.

DSC_0393

Pak už jsme se vrátili zpátky na stezku a šli si najít pláž. A byli jsme tam sami. To byla taková nádhera, že to snad ani nejde popsat. Nikdy jsme na takové dovolené nebyli, vždy jen u moře v Evropě a tohle pro nás byl prostě ráj, jaký jsme dosud nezažili. Po tomhle se těším, až budeme hledat ráje třeba v Asii, nebo jinde v Karibiku, protože osamělé pláže prostě milujeme!

DSC_0372

DCIM101GOPROGOPR1419.

IMG_5412

IMG_5401

IMG_5417

IMG_5443

Později už podél pláže začalo chodit pár lidí, teda ono se chodilo spíše vodou, ale bylo tam mělko, nebo tak max po stehna. Ale nebyly to davy, odhadla bych to tak max. na 20 lidí. Náš klid to rozhodně nenarušilo.

Taky bych chtěla říct, že jsem byla ráda, že jsme si prošli ostrov téměř celý, protože přeci jen ne vše je tak, jak vypadá. Na konci byl ostrov kamenitý, byly tam hromady písku, neupravené pláže. Možná je tam budou postupně upravovat. To mě trochu zklamalo, tak malý ostrov a nemůžou ho pořádně upravit, aby to bylo dokonalé.

 

Než začnu popisovat, co jsme dělali zbytek dne na ostrově, tak ještě napíšu pár poznatků. Většina lidí zůstává na prvních plážích, kde jsou lehátka a stánky s občerstvením. Na vzdálenějších plážích skoro nikdo není. Pokud někdy pojedete podobnou plavbu, určitě jděte co nejdál od centra dění a budete si užívat klid. Jelikož ostrov CocoCay patří Royal Caribbean, bylo občerstvení na ostrově v ceně plavby. Na oběd fungoval bufet, kde bylo hodně ovoce, zeleniny a fakt dobré jídlo. A také pití – limonády, voda, drinky. Jen tam dorazte včas, začali sklízet poměrně brzy. 

Vraťme se ale na pláž a na to, jak jsme si to tam užívali. Hned jsme nasadili brýle a šnorchly a šli jsme se podívat, co najdeme pod vodou. Moc toho nebylo, ale i to málo nám stačilo. Voda tu byla mělká, tak to chtělo plavat trochu dál, ale na to jsme poserové, takže jsme plavali tam, kde jsme dosáhli na dno. Původně jsme si mysleli, že tmavé fleky jsou už hloubka, ale vypadalo to tak kvůli trávě, která rostla na dně.

Když jsme odplavali kousek dál od břehu, pozorovala jsem nějaké rybky a když jsem se pod vodou podívala směrem k pláži, zahlédla jsem proplouvat žraloka! Hned jsem řvala na Kubíka, ať se podívá a stála jsem ve vodě jak ztuhlá! Bohužel nebyl zrovna blízko a kamera ho nedokázala tak dobře zachytit, ale z výřezu jsou vidět aspoň obrysy. No to byl zážitek, ale uklidňovala jsem se tím, že to byl určitě ten „nemasožravej“. Doma mi mamka ale vysvětlila, že plankton žere žralok obrovský a ten to rozhodně nebyl. Taky jsem si říkala, že se nemáme čeho bát, kdyby tam byly nebezpeční žraloci, tak by tam určitě nevozili lodě návštěvníků. :-)))) Pak nám u oběda jiní Češi říkali, že ho také viděli, že byl jen kousek od nich, takže je to tam asi normální.

GOPR1448_2

Dalším „zvířátkem“, které jsme viděli, byl rejnok. Kolem naší pláže kroužil zřejmě ten samý, tak jsme ho pronásledovali a docela nás to bavilo. Musím přiznat, že i před ním jsem měla respekt, když začal máchat ploutvemi a ocasem, radši jsem couvla. Rejnoka jsme viděli ještě na jiné části ostrova a bylo to super. Kdybychom se nebáli plavat dál od břehu, třeba by tam byly další.

DCIM101GOPROGOPR1480.

DCIM101GOPROGOPR1452.

Po obědě jsme vyrazili na pláž u lehátek, u které byla šnorchlovací zóna, kde se pod vodou nacházel vrak letadla, děla z vojenské lodi a další věci.

DCIM101GOPROGOPR1506.

DCIM101GOPROGOPR1503.

DCIM101GOPROGOPR1499.

Odpoledne jsme se vrátili na původní plážičku, ale začínal odliv, tak jsme toho už moc neviděli a nešlo šnorchlovat. Takový odliv jsem v životě neviděla! Kdybychom chtěli, tak takových sto metrů od pláže bychom měli vodu pořád po kolena. Ale vzadu už pak byla zase tráva. A dokonce jsem tady potkala i mušli, kterou jsem předtím viděla při šnorchlování. Dokonce se na mě i ten tvor uvnitř podíval a Kubík mi nevěřil, že mušle má oči :-))))

DCIM101GOPROGOPR1520.

DCIM101GOPROGOPR1525.

DCIM101GOPROGOPR1527.

Pak už jsme vyrazili zpátky k přívozu, abychom nejeli poslední lodí a nemuseli se tak bát, že na ostrově zůstaneme. Čech, který pracoval jako číšník na lodi, nám totiž říkal, že když někdo nestihne poslední přívoz na loď, nebo zůstane na ostrově, když loď kotví v přístavu, tak má smůlu. Nečeká se na něj. Teď nevím, jestli říkal, že kufry mu sbalí a odvezou k němu, nebo do cílové destinace. Každopádně na loď už nemá šanci se vrátit, protože hodina čekání lodi, tj. hodina zpoždění stojí několik milionu dolarů!! Takže vždycky chodit včas!

IMG_5474

IMG_5469

Na ostrově jsme se také chvíli bavili s místními. Představte si, že mladík, kterému mohlo být tak mezi 25-30 lety, na tak malém ostrově žije už od dětství (možná se zde narodil) a teď zde pracuje. Každý den na ostrov připluje jiná loď s novými lidmi. Vůbec si nedokážu představit, že bych tam strávila tolik let monotónní prací. Díky bohu za to, že máme to, co doma máme. Kdo v životě nevycestoval do cizích krajin, ten to snad nikdy nemůže pochopit a nemůže si vážit toho, co má tady v Evropě. V jakém luxusu žijeme. 

První bahamský ostrov je za námi a bylo tam překrásně! 


FOTOGALERIE

Bahamas - Cococay 3/2015

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *