Karibik. Bahamy. Den druhý. Co nás čeká za krásy dnes?
Protože z Cococay na ostrov New Providence, kde je hlavní město Nassau, je to kousek, kotvili jsme na otevřeném moři a ráno připluli do přístavu. V 8 hodin už jsme mohli opustit loď a vyrazit poznávat město, okolní pláže, či zbytek ostrova.
Musím se přiznat, že jsem se na tento ostrov moc nepřipravila. Jediné, co jsem věděla, že nechceme jet do hotelu Atlantis, ale stačí nám zajet na veřejnou pláž Cabbage beach na Paradise Island. Že se dá dojet i na Cable beach, tak o tom jsem také slyšela, ale přišlo mi to zbytečné. Takže to mě tak nemrzí jako to, že jsme si pořádně neprohlédli samotné město.
Kromě toho, co uvidíte v příspěvku, můžete totiž ve městě vidět ještě Královniny schody, pevnost Charlotte, balkonový dům, pevnost Fincastle, vládní palác, veřejnou knihovnu, vodní věž a další zajímavosti.
My jsme si ráno trochu přispali a rozhodli se jít ven kolem 10. hodiny. Domlouvali jsme to tak, abychom mohli jet s klukama a vzít si společně taxi na pláž. Jenže kluci nestíhali, tak jsme šli sami. Nakonec vůbec nebyl problém sehnat taxi, protože dalších turistů tam bylo hafo a taxíci odjížděli jako na běžícím páse.
Sedli jsme tedy do taxíku směrem Paradise Island a Cabbage beach, kam nás odvezl za 8 dolarů na jednoho. Vystoupili jsme u veřejného vstupu blíž k hotelu Atlantis. Tam bylo samozřejmě nejvíce lidí, takže jsme si to rovnou namířili podél pláže pryč. A opravdu stačí ujít pár metrů dál od stánků a lehátek a budete na pláži sami.
Musím říct, že mě překvapila barva zdejšího moře! Zase něco jiného oproti CocoCay.
Btw. na naše opálení radši ani nekoukejte. První den v Miami jsme se spálili a zrovna se nám vypálilo oblečení, když jsme neměli tílka. A táhlo se to s námi až do konce :-))))
Došli jsme tak za půlku pláže, našli si místa pod stromem a vrhli jsme se do vln oceánu. Tady nějaká mělčina nehrozila, stačilo pár kroků a už jsme nestačili. A jelikož nemáme rádi hloubky, tak jsme radši ani neplavali. To je prostě taková naše fóbie by se dalo říct. V tom jsme se s Kubíkem taky našli :-)))
Chvíli jsme se váleli a pak jsme se šli projít na konec pláže. Za rohem byla další pláž a za dalším by byla určitě další…
Rozhodli jsme se, že ještě zkusíme nakouknout do Atlantisu, a taky že půjdeme k lodi do přístavu pěšky, protože nám to z taxíku nepřišlo tak daleko.
Do Atlantisu jsme se dostali jen na kraj, šli jsme vstupem z pláže. Pak už kontrolovali náramky. Ale fotku máme splněnou, tak to nám stačilo.
Cesta pěšky nakonec vůbec nebyla tak hrozná, jak jsme si mysleli. Dali jsme si pauzu v Dunkin Donuts, stavili se v nákupním městečku Marina Village a přes most jsme pokračovali dál.
Za mostem už to není nic moc. Jakmile sejdete mimo hotely, upravené pláže, tak se ocitnete v kruté realitě rozbitých, rozbořených domů, prázdných bývalých obchodů, zahrad plných nepořádku. No fuj!
Čím blíž přístavu, tím jsou domy kolem silnice upravenější a zase to vypadá líp. Prošli jsme si kousek tržnice u přístavu a včas se vydali zpátky na loď.
Tentokrát jsme to pojali odpočinkově, lážo plážo, no stress. A nikdy nejde stihnout všechno.
Kdyby se někdo chystal na podobnou plavbu, tak pokud půjdete z lodi včas a dřív než v 10 hodin, na pláži vám stačí se jen projít a smočit nohy, nebo tak max. na hodinku tam poležet, tam i zpátky na pláž pojedete taxíkem, tak určitě stihnete do 16 hodin i prohlídku památek ve městě.
ÚTRATA
taxi na Paradise Island – 8 dolarů/osobu
odpolední svačinka v Dunkin Donuts