Osud tak chtěl a nám bylo dopřáno se v roce 2019 podívat ještě do jedné asijské země a to do Číny. A zase se nám poštěstilo to, že jsme letenky kupovali během dovolené ve Vietnamu! Co vám budu povídat, nejlepší pocit je mít se na co těšit! A proč zrovna Čína? Protože národní basketbalový tým byl tak šikovnej, že se dostal na Mistrovství světa v basketbale v Číně. A tak můj přítel a jeho kamarád, basketbaloví nadšenci a hráči, vymysleli, že se tam musíme jet podívat. Češi se totiž probojovali na mistrovství světa po dlouhých 37 letech! No a přeci nenechám kluky letět samotné, když mám možnost vidět další kus světa!
Základní skupinu hrál český tým v Šanghaji, takže jsme věděli, kdy tam musíme být a podle toho jsme naplánovali zbytek dovolené. Já jsem tedy na zápasech nebyla, musela jsem letět pracovat domů, a navíc byly lístky poměrně drahé. Takže kluci zůstali v Šanghaji déle a chodili na zápasy. A protože byli reprezentanti neskuteční, probojovali se nakonec ze základní skupiny až do čtvrtfinále. Během té cesty se stěhovali do Shenzhenu a protože jsou naši kluci prdlí, tak vymysleli, že si koupí nové letenky a prodlouží si pobyt ještě o dalších pár dnů a poletí jim fandit právě do Shenzhenu. Takže se můžete těšit, že bude článek i z tohoto čínského velkoměsta.
♥ HARMONOGRAM
1. den – Přílet do Pekingu kolem 16. hodiny, přesun na ubytování, večeře v okolí.
2. den – Celodenní výlet na Velkou čínskou zeď.
3. den – Peking – Chrám Nebes, toulky městem, odpoledne Summer Palace.
4. den – Prohlídka Zakázaného města, Jingshan Park, Bubnová a Zvonová věž, Lama Temple.
5. den – Přesun vlakem do Šanghaje a odtamtud do Huangshanu (Žluté Hory).
6. den – Turistika po Žlutých Horách.
7. den – Huangshan a okolí – Nine Dragon Waterfall, Fenga International Hot Spring.
8. den – Přesun vlakem zpátky do Šanghaje, ubytování, večer East Nanjing Road.
9. den – Šanghaj – Longhua Temple, Yuyuan Garden, promenáda The Bund, protější strana s mrakodrapy.
10. den – Šanghaj – Yuyuan Garden před snídaní, Oriental Pearl Tower, Xintiandi Street, Jing’an Temple, Shanghai Tower, East Nanjing, The Bund
11. den – Šanghaj – přesun na ubytování kluků, restaurace Bohemia (Czech House), večer odlet domů
♥ PRAKTICKÉ INFORMACE
VÍZUM – Víza jsme si vyřizovali sami přímo na vízovém centru v Praze. Na internetu najdete veškeré informace, třeba na Letušce tady. Vyplníte online formulář (osobní údaje, zaměstnání + historie zaměstnání, rodinné příslušníky a jejich povolání, musíte přidat detailní itinerář vaší dovolené den po dni a musí sedět i datumově s letenkami, ubytování aj.). S vytištěným a podepsaným formulářem, pasem, vytištěnými letenkami, rezervacemi hotelů, itinerářem, pasovými fotografiemi, se dostavíte do vízového centra v Praze. Musíte se online objednat na schůzku, mělo by vás to navést přímo po odeslání vyplněného online formuláře, nebo můžete kliknout sem. Jakmile dorazíte do vízového centra, vyjedete výtahem do příslušného patra, při vstupu do centra vpravo je „recepce“, kde vám vaší žádost zkontrolují a máte případně možnost si tam pak vytisknout nebo opravit vaše dokumenty. Dostanete pořadové číslo, se kterým půjdete k přepážce. Tam s vámi úředník vše vyřídí, sejme vám otisky prstů a nechá si váš pas. Pokud si budete vízum zařizovat přes externí služby, třeba Letuška toto nabízí, veškeré papíry za vás vyřídí, akorát se vždy budete muset dostavit odevzdat vaše otisky prstů. Vízum doporučuji řešit alespoň měsíc před cestou. Nás vízum stálo jednoho 2700 Kč.
Až přiletíte do Číny, budete mít vízum označené v pase a musíte ještě vyplnit „Arrival card“, spousta lidí na to zapomíná. Navíc si ještě u stojanových terminálů musíte načíst vaše otisky prstů a dostanete potvrzení, že je vše ok a souhlasí. K imigračnímu úředníkovi přistupujete až v momentě, kdy máte v ruce lísteček, že otisky prstů jsou OK a máte vyplněnou „Arrival card“. U úředníka znovu skenujete otisky prstů a pak už procházíte dál.
BANKOMATY – Jelikož je Čína specifická země, tak jsme po dlouhé době vyměnili pár českých korun na čínské juany už u nás v Čechách. Nemuseli jsme tak od začátku spoléhat na místní bankomaty. Věděla jsem, že jsou doporučené dvě banky, takže jsem se jich drželi – Bank of China, HSBC.
DOPRAVA – Po Pekingu jsme si kupovali na metro jednotlivé jízdenky, v automatech to bylo naprosto bez problému a fungují v angličtině. Vyberete si místo, kam chcete jet a podle toho vám vyjede cena za jízdenku. V Šanghaji jsme si už koupili 72 hodinovou jízdenku.
Na letiště v Šanghaji jsem chtěla vyzkoušet Maglev. No, zbytečně vyhozených 50 juanů. Jelikož jsme předtím jeli vysokorychlostním vlakem, tak Maglev zase o tolik rychleji nejel. A že by to byl nějaký extra zážitek se teda říci nedá. Pokud spěcháte na letiště a nechce se vám jet metrem, tak je to ideální varianta, ale jinak jeďte klidně metrem, ještě ušetříte.
(Níže automat na deštníky, je skoro v každém vestibulu metra. Hustý! Bohužel stejně jako většina věcí funguje na QR kód přes aplikaci „We Chat“, kterou my bohužel nemůžeme používat k placení. Chatovat přes ní lze, ale k používání na platby musíte mít čínský účet a ten pak v aplikaci napárujete.)
VLAKY – Jízdenky na vlaky jsem kupovala dopředu. Lze je koupit 30 dní předem, dříve to nejde. Myslím, že fungují přímo oficiální stránky vlakového dopravce, ale měly by být jen v čínštině. Proto službu nákupu jízdenek zajišťuje pro cizince řada cestovních agentur. My jsme využili agentury China Highlights. Přes jejich web jsem online vybrala jízdenky, které jsem chtěla koupit, přímo na daný čas. Musíte vyplnit i číslo pasu. Platba probíhala kartou, naprosto bez problému. Do emailu vám pak přijde potvrzení od agentury, abyste si zkontrolovali čísla pasu a případně jim dali vědět, pokud je něco špatně. Nám se ještě stalo, že jeden vlak už byl vyprodaný, takže jsme s nimi měnili čas podle nabídky, veškerá komunikace probíhala bez problému v angličtině. V emailu poté obdržíte souhrn, tj. čísla rezervace, číslo vlaku, odjezd vlaku, jména cestujících, jejich čísla pasů a přílohu, ve které je velmi podrobně popsáno, jak si máte dané lístky vyzvednout. Lístky si totiž musíte osobně spolu s cestovním pasem vyzvednout přímo na nádraží (jakémkoli, nemusí to být to, ze kterého jedete). Na nádraží hledejte okénko „international“, protože jinde nebudou umět anglicky. Ukážete pasy, vytištěnou rezervaci a oni vám vytisknou už konkrétní jízdenky. Hodně lidí na internetu straší tím, že jsou velké fronty a musíte být na nádraží vždy hodně brzo, ale my jsme čekali asi 15 minut a pak při nástupu do vlaku jsme rozhodně déle nečekali. Takže za mě není třeba být na nádraží 2-3 hodiny předem. Protože stejně vás do vlaku tak brzy nepustí, co jsme zažili, tak vždy otevírali vchod až 15 minut před odjezdem.
A jak to vypadá uvnitř vlaku? Existují 3 třídy – economy, first a business. S tím, že to není jako v letadle, tam je pořadí economy, business, first. Jelikož Asiati jsou všeobecně menšího vzrůstu a naši kluci mají 2 metry, trochu jsme se báli varianty economy. Nakonec jsme se domluvili, že zkusíme first class. A bylo to úplně v pohodě a úplně boží. Řazení sedaček je v economy 3-3, ve first 2-2, takže máte širší sedačku. Místa na nohy bude asi stejně, ale toho místa je tolik, že bych tam mohla tancovat. Byla jsem moc překvapená! Sedačky byly pohodlné a bylo to prostě super. Ve vagónu jsme si mohli natočit i teplou vodu (tu najdete skoro všude na ty jejich čaje a polévky) a toalety a umyvadlo byly vždy čisté. Jak je to s jídlem přesně nevím, protože by se mělo dát objednat přes aplikaci We Chat, ale to nám stejně na platby nefunguje. Zdarma jsme dostali pití a malý snack, ale moc dobré to nebylo. Jízda vlakem je fakt zážitek, není to tankodrom jako u nás v Čechách, rychlost vlastně ani tolik nevnímáte. A pokud jedete přes den, budete možná překvapeni, jak je všude kolem hodně zeleně. Občas jí teda přeruší pár továren, ne že ne.
JÍDLO – Do Číny jsem jela s tím, že s naší českou „čínou“ jídlo tam nebude mít nic společného. A od pár lidí z mého okolí jsem slyšela, že jim v Číně vůbec nechutnalo. No a co budu povídat, nepošmakovali jsme si. Vůbec. Asii miluju, protože mají výborné jídlo, jak ve Vietnamu, tak na Srí Lance, v Japonsku, v Malajsii, všude to bylo výborný. Ale tady?! Když si kamarádi chtěli dát hot pot, tak to chvíli trvalo, než pochopili, co po nich číšníci chtějí, co si vlastně mají k tomu objednat a že by si to asi měli hodit do hot potu :-)) Příště už bychom věděli, ale to jsme zase nenašli restauraci, kde bychom si to mohli objednat. Celé jsme to totiž pojali tak, jak jsme v Asii vždycky zvyklí, tzn. cestou na nějakou restauraci narazíme a tam se prostě najíme. Stánků na ulici je tady pomálu a nějak nevím, ale asi jsme se pohybovali po místech, kde tolik restaurací nebylo a nebo zrovna nebyly podle našeho gusta a nebo zbytečně drahé. A na jídlo jsme prostě měli smůlu. Buď neměli anglické menu, nebo jídla na obrázcích zrovna lákavě nevypadala. Takže za mě osobně jsem byla z jídla v Číně zklamaná. (A rozmlsaná z Vietnamu. :-)) Takže kdybyste se ptali, kde jsme jedli, tak hodně Mekáč, KFC, Pizza Hut a občas teda taky něco místního, ale jen pomálu.
VEŘEJNÉ PROSTORY A LÍTÁNÍ DRONEM – Ohledně létání dronem si Kubík zjišťoval neskutečné množství informací. Čína je totiž pro dronaře jako dělaná. Funguje to tak, že si dron musíte zaregistrovat. To jde online, ale musíte mít čínské číslo. Takže pokud znáte někoho, kdo se nachází v Číně, můžete použít jeho telefonní číslo (na který pak přijde vygenerovaný kód) a online registraci provést z domova. Pokud takovou možnost nemáte, můžete registraci provést až na místě, až si koupíte čínskou simkartu. Pak ale potřebujete mít možnost si někde vytisknout štítek, který musíte na drona nalepit. Pokud i tuto možnost máte, tak jste v pohodě.
V Číně není problém létat s dronem, existují zakázané zóny, třeba v Pekingu v podstatě nevzlétnete a nesmíte létat nad státními budovami. Pokud máte dron od DJI a používáte aplikaci, tak vás to stejně vzlétnout nepustí. A prosím vás, nebuďte blázni a nesnažte se tato pravidla zrovna v Číně porušovat.
Ač je Čína k létání s drony poměrně dost tolerantní a nemá s tím problém, tak se můžete setkat s jednou věcí. V podstatě v každém parku, každém chrámu, každém velmi turistickém místě najdete místní ochranku. Nám se stalo, že ti nás pak bohužel naháněli, že s dronem na tom místě létat nemůžeme. Zakázané to není, ale hádejte se nima, když vám nerozumí. My se vždycky omluvíme, s dronem přistaneme a jdeme pryč. Není potřeba dělat problémy. Ale co je zajímavé? Tato místní ochranka už neřeší, co se děje např. za hranicí parku, za hranicí promenády The Bund v Šanghaji, za hranicí chrámu atd. Stačí tedy vyjít na ulici, najít park, kde taková ochranka není a jste úplně v pohodě. Protože jste už mimo jejich území, za které jsou oni zodpovědní. Je to vtipné, ale je to tak. Doporučení:
• přivstaňte si a jděte létat brzy ráno, když ještě není tolik lidí venku
• vzlétněte spíše z chodníku, nebo jiné plochy mimo objekt, který chcete točit
• vždy se podívejte, jestli je na místě ochranka, nebo ne, abyste byli v obraze
• zbytečně na sebe nestrhávejte pozornost a neprovokujte
• buďte nenápadní (Což u nás Evropanů bohužel nejde, protože jsme „jiní“ a všichni na nás koukají. Celou dobu jsem říkala, že v tomhle máme smůlu, protože jestli si otevře batoh s dronem Číňan, nebo vysoký Evropan, tak je to sakra rozdíl. :-))
♥ UBYTOVÁNÍ
Trochu designovější ubytování, kousek od metra. S angličtinou na recepci trochu bojovali. Pokoj byl čistý, ale kamarádům se druhý den ucpal odpad v koupelně a měli vytopený pokoj. V lobby bylo dostatek prostoru na sezení a práci, byla tam i kuchyň, ale nebyla vůbec vybavená. Žádné hrnky, žádné nádobí, nic. Ale na přespání a jídlo s sebou v pohodě.
Tohle ubytování sice nebyla designovka, zato jsme bydleli u místního staršího a milého páru. Pán nás vyzvedl na letišti, paní nám uvařila, majitel ještě k tomu mluvil anglicky, takže co víc si přát. Mají menu v angličtině a jídla byla moc dobrá. Majitel nám vyřídil i vstup do Žlutých hor a druhý den nás odvezl na výlet do okolí, protože pršelo.
Naprosto nádherné ubytování, na recepci mluvili dobře anglicky, skvělé snídaně, designový prostor. Jedinou nevýhodou je vzdálenost od metra, je to asi 15 minut pěšky a poměrně daleko od centra. Od hotelu na promenádu The Bund cesta trvala cca 45 minut.
♥ ROZPOČET
Uvedené ceny jsou za jednu osobu + vízum 2 700 Kč.
Tip: Letenky do Číny za super cenu seženete na Letušce. My jsme letenky opět kupovali právě přes Letušku a vždy jsme maximálně spokojeni.
♥ ZÁVĚR
Ač jsem do Číny jela s již vytvořeným negativním očekáváním, tak mě mile překvapila a vím, že je to země, do které se ráda znovu vrátím. Čína je tak obrovská, že nabízí velké množství zajímavých míst, od přírodních krás po městskou architekturu. Takže můžu jen říct, „tak zase někdy příště“ 🙂
