A můžeme začít videem:
Praha – Gdańsk
V autobuse:
Po příjezdu jsem prošla podchodem z autobusového nádraží na vlakové, kde jsou toalety a skříňky na úschovnu zavazadel. Nachází se zde také McDonald, bankomaty, automat na jízdenky a pár obchodů. Je zde wi-fi zdarma. Bohužel až teď mě napadlo, že jsem tam mohla skříňky a prostředí podchodu a nádraží vyfotit. No to už teď nenapravím.
Zašla jsem ti tedy do „mekáče“ na čaj a něco sladkého k snídani a dala tašku s polštářem a nepotřebnými věcmi do skříňky. Malá skříňka na 24 hodin stojí 8 PLN.
Vydala jsem se na kopec, který mi doporučili na fóru Akční letenky.com.Nahoru se dostanete po žlutě značené stezce, která začíná kousek za autobusovým nádražím, zde je vyznačená cesta nahoru:
Na kopci se nachází hezké posezení s dřevěnými lavičkami a stoly, dokonce je zde i wi-fi (stejně jako po celém městě je na každém rohu). Dále tady najdete zbytky pevnosti a kříž Krzyz Milejnijny. Je osud krásný pohled na město s přístavními jeřáby a věžemi kostelů včetně informační cedule s popisky budov. Vážně krásné místo, ideální na piknik.
Pak už jsem se vydala zpět přes podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím do centra, kde jsem měla v plánu projít poprvé! (no, většinu míst jsem prošla několikrát, ono taky co dělat 18 hodin) to nejdůležitější, počkat na otevírací dobu informací a poté si půjčit kolo. Takže v 9 hodin ráno jsem už ty hlavní věci v centru města měla prohlédnuté.
Nejprve jsem se zastavila u Velkého mlýna (Wielkie Mlyn) u kanálu Raduni. Mlýn poznáte podle vysoké sedlové střechy. Dříve se zde nacházela i pekárna. Mlýn sice za druhé světové války vyhořel, ale byl zrekonstruován.
Naproti mlýnu se nachází kostel sv. Kateřiny (Kosciol sw. Katarzyny), kam se prý dá vyjít i na terasu v kostelní věži. Tam jsem se ale nevydala, tentokrát jsem výšky vynechala a držela se při zemi.
Dále jsem prošla kolem věže Baszta Jacek, tržnice Hala Targowa, kostela sv. Mikuláše (Kosciol sw. Mikolaja) a ulicí Szeroka jsem došla k budově Starého jeřábu (Źuraw) a řece Stara Motlawa.
Starý jeřáb (Stary Źuraw) je symbolem Gdańsku. Budova pochází ze 14. století a sloužila jako přístavní jeřáb pro nakládku a vykládku zboží z lodí a městská brána zároveň.
Podél řeky Motlawa je promenáda pro pěší s krásnými domky a restauracemi s venkovním posezením. Kotví tu také lodě, které nabízí plavby po Gdańsku.
Nezapomněla jsem zahnout do romantické uličky Mariacka, kde stojí domky klasické gdaňské architektury. Já si zde na chvíli dala pauzu a šla „surfovat“ na wifi.
Když jsem se vrátila zpět na promenádu, pokračovala jsem k Zelenému mostu (Zielony most), kde stojí Zelená brána (Zielona Brama), která měla sloužit jako rezidence polských králů. Z mostu je nejkrásnější a nejznámější pohled na promenádu a Starý jeřáb.
Za Zlatou bránou (Zlota Brama) se nachází Vězeňská věž (Wieza Wiezienna), kam kdysi uvrhovali odsouzence na smrt a na konci najdeme Výšinnou bránu (Brana Wyzanna).
V 9 hodin se otevírá Informační centrum, které se nachází jak na náměstí Dlugi Targ, tak v ulici Dluga. Došla jsem si pro mapy a informační materiály a zeptala se, kde si půjčit kolo. Původně jsem si našla půjčovnu na internetu, ale ta byla zrušena, nebo se přesunula. V Informačním centru mi doporučili půjčovnu kousek od hlavního nádraží, u hlavní ulice Waly Jagellonskie. Před hospodou tam mají vystavená kola, no popravdě nic moc, ale jinou půjčovnu jsem prostě nenašla. Když jsem se odpoledne jela vrátit kolo, trochu se mi zastavilo srdce, protože před půjčovnou žádná kola nebyla, majitelé mají jen závěs mezi hospodou a nějakým stavením, nakoukla jsem dovnitř, tam bordel a nikdo, v hospodě mi řekli, že tam prý dneska nikdo není. První co mě napadlo bylo, že mě obrali o zálohu a co já teď s kolem. Nakoukla jsem tedy za závěs znovu a naštěstí tam kluk, co mi kolo půjčoval byl, takže mi vrátil zpátky zálohu a mohla jsem jít pryč. Je pravda, že jsem si říkala, proč zrovna Informační centrum by to doporučovalo, když by to byli podvodníci. Naštěstí nebyli. Pak jsem si ještě všimla, že druhým směrem od nádraží, v ulici Podwala Grodzkie, byla také malá půjčovna kol.
Já si půjčila červené městské kolo za 40 PLN, záloha byla myslím 200 PLN.
Cestou k půjčovně jsem objevila ještě pár zajímavých míst. Zastavila jsem na městské tržnici, kde prodávali krásnou zeleninu a ovoce. No mňam. V batohu jsem ale moc místa neměla, tak jsem si koupila jen do ruky mističku malin (9 PLN) a pár třešní (1 kg/15 PLN). Jahody si tu všichni nosili ve velkém, stály 1 kg/5-6 PLN.
Někdy před 10. hodinou jsem tedy vyrazila na kole směr moře. Po městě jsou udělané moc pěkné cyklostezky, buď napůl s pěšíma podél silnice, nebo zvlášť uprostřed silnice v zeleném pruhu trávy. Cyklomapu města zdarma poskytují v Informačních centrech.
Já se vydala do Brzezna a podél moře do Sopot. Zastavila jsem se na molu v Brzeznu. Je tam spousta laviček a dokonce wi-fi.
Do Sopot vede krásná cyklostezka podél moře, no prostě nádhera. Ani jsem nefotila, jen jsem si užívala tu jízdu. Podél stezky jsou číselně označené vstupy na pláže. Je jich tam opravdu hodně.
Sopot (Sopoty) je velmi vyhledávané místo na severním pobřeží Polska. Městečko bylo založené jako lázeňské. Nachází se zde překrásné budovy a pěší zóna, taková kolonáda, kde začíná molo. To je dlouhé více jak 500 metrů a je lemováno dlouhými bílými lavicemi, na kterých si můžete odpočinout. Na molo se platí vstupné 7,50 PLN.
Cesto zpět jsem se zastavila podívat se na Oliwskou katedrálu.
A také jsem se stavila podívat na Pevnost v ústí řeky Visly. Zde se v minulosti vybíraly poplatky od proplouvajících lodí. Původně zde stála pouze věž, později byla obestavěna hradbami a neustále se rozšiřovala.
Navečer jsem po nákupech vyrazila ještě jednou do centra města, tentokrát se podívat na druhou stranu řeky Motlawy. Tam se nachází Ostrov špýcharů, který byl kdysi obchodním střediskem a nacházely se zde stovky sýpek. Většina jich v roce 1945 shořela. Na fotce jsou vidět Máselnice (Stagwie Mleczne), které druhou světovou válku přečkaly.
Podél přístavu jsem došla k Centrálnímu mořskému muzeu a lodi Soldek. Zpátky se musí stejnou cestou, jiný most kromě Zeleného zde není.
Večer jsem si šla sednout do Mekáče na nádraží s tím, že tam do těch jedenácti už nějak vydržím. No nevydržela jsem. Tak jsem si dala ještě jedno kolečko prohlídky večerním městem a někdy po jedenáctý jsem přišla na autobusové nádraží.
Po zkušenosti s narvaným autobusem na cestu sem jsem se bála, jaké davy budou na zastávce čekat. Nekonaly se, bylo tady jen pár lidí a ti, co přicházeli, tak nastupovali do autobusu do Varšavy. Řekla bych, že zpátky nás mohlo jet tak asi 20, na ostatních zastávkách se lidé obměnili a ani ve Wroclawi směrem do Prahy se davy nekonaly. Mohla jsem se tak po náročném dni v autobuse dobře vyspat.
I když si spoustu lidí ťukalo na čelo, že jedu na tak dalekou cestu sama, 13 hodin autobusem a pak budu mít 18 hodin ve městě čas, tak toho vůbec nelituju. Poznala jsem další skvělé město, poprvé viděla Baltské moře a aspoň jsem si vyzkoušela cestu s Polskibusem. Možná že příště bych si klidně v Poznani nebo v Bydgoszczi zastávku udělala a v klidu se vyspala na hotelu.
Pokud tedy budete mít někdy chuť podniknout výlet na sever, Gdańsk vřele doporučuji.
Více fotek najdete v této fotogalerii:
Fotogalerie v albu Picasa – Gdansk 2014
Takto jsou označeny ve městě „wifiny“:
