Jelikož jsme včera nedojeli až na zadní část pláže Tanjung Rhu, rozhodli jsme se ještě na dopoledne půjčit znovu skútry. Na odpoledne jsme měli koupený výlet Island hopping, který začínal ve 14.00 hodin.

Klasika, zase jsme nejdřív hledali benzínku, protože jsme dostali skoro prázdné nádrže. Naštěstí jsme jí docela brzy našli. I když v půjčovně tvrdili, jak je to asi 500 metrů, tak to teda byly aspoň 3 km. Vnitrozemím jsme se tedy vrátili znovu k pláži Tanjung Rhu a poučeni ze včera a podle informací z Googlu jsme zahnuli doprava k závoře.

Tam nám místní “strážce” předal papír s pokyny, jak se máme na pláži chovat, podepsali jsme se, a mohli jsme pokračovat dál. Na konci cesty je malé parkoviště a pár stánků se suvenýry a občerstvením a za nimi už je překrásná bílá pláž s ještě krásnějším výhledem na okolní malé ostrůvky. Škoda, že jsem tu krásu nedokázala na fotografii zachytit ještě líp, to je ta moje občasná lenost.

Jelikož jsme byli na pláži ráno, bylo tu jen pár lidí a ti byli daleko od nás, taky nějací cestovatelé. Až později kolem 11. hodiny, když jsme odjížděli pryč, tak se zde začali sjíždět turisté na výlety lodí. Vykoupali jsme se a užili jsme si to tu, ta hodinka tady nám stačila. Nejsme prostě plážoví povaleči, raději místo toho prozkoumáváme okolí.

Zpátky na Pantai Cenang jsme jeli podél pobřeží, zastavili jsme se na pláži Pantai Pasir Hitam, která je sice moc pěkná, ale výhled kazí nedaleká cementárna.

A bylo by divný, kdyby se nám nic nestalo, tak se stalo. Když jsem se na parkovišti otáčela se skútrem, přidala jsem plyn a už jsem ležela na zemi. Díky bohu, že jsem to nenarvala do auta, co stálo na parkovišti, protože jsem to položila těsně před ním. Kubík se nestačil divit, co tam dělám, když ani nejedu, jen se otáčím. Naštěstí jsme s sebou měli lékárničku, tak jsme aspoň měli šanci ji použít. A pak jsme na další pláži zastavili a běžela jsem se vydezinfikovat do moře. To byl teda zážitek. Celý zbytek pobytu jsem chodila s odřeným kolenem a loktem a při každém koupání trpěla. No to byl zase zážitek. Samozřejmě jsem pak byla posera, takže jsem se bála jet po silnici rychle, abych náhodou zase nespadla. Naštěstí to nebylo nic vážného, takže jsme se tomu večer zasmáli a měli jsme aspoň nějaký jiný než poznávací zážitek. 🙂

No nic, náladu jsem si jela spravit k pláži Pantai Kok a pak jsem zjistila, že ta správná Pantai Kok byla až ta pláž za rohem. Ale i tak tam bylo hezky a alespoň jsem poprvé ochutnala mladý kokos. Mňam.

Ve 13 hodin jsme vrátili skútry, naštěstí si v půjčovně nevšimli, že ten můj je odřený. Dostali jsme hroznou chuť na KFC, takže jsme tam zašli na oběd a pak ještě rychle sbalit věci na island hopping. Musela jsem ještě splnit jeden úkol, a to sehnat poštovní známky. V obchodech je totiž neměli, tak mi na recepci poradili AB motel a tam je měli, hurááá.

V příštím článku vás s sebou vezmu na výlet po ostrovech kolem Langkawi.

ROZPOČET

půjčení 2 skútrů bez pojištění – 36 RM/den

MAPA