ADRŠPAŠSKÉ A TEPLICKÉ SKÁLY

Kam vyrazit na výlet, když panují letní parna a vy prostě doma sedět nebudete a k vodě se vám nechce? Vydejte se do stínu skal! Mně to doma nejdřív nechtěli věřit a divili se, proč jedeme v takovém pařáku na výlet, ale jak bylo nakonec mezi skalami chladno a příjemně! Takže skvělý únik před vedrem 🙂

Připravte se na to, že pokud přijedete do skal o víkendu, davu neuniknete. My se o to párkrát pokusili, ale vždycky nás někdo dohonil, nebo jsme došli my skupinu před námi.

Výlet jsme začali v Adršpašských skalách. Zaparkovali jsme na velkém parkovišti, odkud přejdete silnici a jste u infocentra a stánků s občerstvením.

Za vstupem do skal se nachází Pískovna, zatopený pískovcový lom, kde se těžil sklářský písek. Lom lze obejít kolem dokola, je to procházka asi na 15-20 minut a jsou tam i zastavení na focení a malá plážička. Koupání je zde ale zakázáno.

Když jsme lom obešli, pokračovali jsme dále po zelené turistické cestě až k vodopádům a Adršpašskému jezírku. Tam si můžete koupit lístek na lodičku a pramicí se po něm projet s průvodcem. Jezírko pochází už z roku 1800 a mělo sloužit ke splavování dřeva. Velký vodopád byl uzavřen, zřejmě z nedostatku vody.

Zpátky jsme pokračovali zpátky po zelené, ale oddělili jsme se a po okruhu šli až ke skále Starosta a Starostová.

Bylo tam opravdu krásně, chvílemi chladno a stihli jsme dojít k autu těsně s lijákem. Jen co jsme docházeli k východu, začala bouřka a slejvák, takže jsme to měli jen tak tak. Už jsme měli hlad, byl totiž čas oběda, tak jsme popojeli dál, jestli najdeme nějakou restauraci. Nakonec jsem dojeli až do Teplických skal, kam jsem také chtěla jít. Auto jsme opět nechali na veřejném parkovišti a šli se najíst. Restaurací tam bylo několik, my jsme si vybrali Penzion Severka a udělali jsme chybu. Jídla byly z polotovarů – i kuřecí řízek a česnečka taky stála za velký kulový!

Ostatním se do Teplických skal už moc nechtělo, zvlášť, když viděli na mapě, že okruh je delší než ten, co v Adršpašských skalách. Ale přeci jsme sem nejeli takovou dálku, abychom po obědě zase jeli zpátky. Prošli jsme tedy okruh po modré turistické a i když nám to už ke konci přišlo moc dlouhé, přeci jen to bylo fajn. Ve skalách bylo mnohem chladněji než v těch Adršpašských a ke konci bych snesla i mikinu. 🙂 Kromě jedné možnosti jít na vyhlídku je okruh po rovině, bez žebříků, schodů.

Tou jedinou vyhlídkou je zřícenina hradu Střmen. A schodů tam vede opravdu hodně! Jen buďte v sezóně ohleduplní a trpěliví, protože cesta ke konci je jednosměrná a musí se tak čekat, než skupina sleze, nebo naopak vyleze. Oba směry se na žebřík prostě nevejdou.